nanobot: 2026-09-20 14:15:06

This commit is contained in:
lachtan
2026-09-20 14:15:09 +02:00
parent 7808eb96a3
commit b0468c408f
2 changed files with 367 additions and 0 deletions

View File

@@ -0,0 +1,251 @@
# Jak hodnotit běžící LLM model v nanobotu
Deep research, 2026-09-20. Otázka: jak navrhnout hodnocení modelu, který **už běží** jako
agent v nanobotu — ne offline benchmark kandidáta před nasazením.
## Shrnutí
Běžící model se hodnotí z **protokolů, které po sobě zanechal**, ne z re-runu — a musí se
měřit dvěma známkami, ne jednou: úspěch výsledku (outcome) a kvalita trajektorie, protože
ty dvě se rozcházejí [1]. Hlavní metodologický problém v nanobotu ale není statistika ani
judge — je to, že **nanobot sám je harness**, a ten se mění každý den (skilly, MEMORY.md,
SOUL.md, tool schémata). Změna skóre mezi dvěma okny je proto ve skutečnosti nejčastěji
změna scaffoldu, ne modelu — harness umí posunout výsledek o 734 procentních bodů při
identických vahách [2][3]. Praktický závěr: neporovnávat skóre v čase, ale **párovat na
stejných úlohách**, drift hlídat zvlášť jako signál, a hodnotit **pass^k**, ne pass@1
model se 90 % pass@1 má při osmi opakováních ~43 % [4].
## Zjištění
### 1. Co „běžící model" mění
Tři strukturální rozdíly proti offline evalu:
- **Nemůžeš opakovat vstup.** Produkční snímek (co uživatel poslal) se nedá znovu
vyvolat. Zbývá replay ze záznamu — a ten je věrný jen do chvíle, kdy se změní nástroje
nebo stav okolí [5].
- **Váhy nejsou zmrazené.** Vendor mění checkpoint pod stejným ID; pinning ID zamrazí
jen část chování, serving stack, batching a decoding se mění bez čísla verze [6][7].
Detekce: canary prompt s hashí, output-shape metriky [8][9].
- **Hodnotíš i sebe.** Model, který dělá evaluaci, je tentýž model, který je hodnocený —
a LLM judge favorizuje vlastní styl výstupu (self-preference bias, mechanismus =
perplexity familiarita, ne vědomé rozpoznání) [10]. To se týká přímo mě: každý eval,
který spustím v turnu na `deepseek`, je self-eval.
### 2. Jaké důkazní zdroje už v nanobotu jsou
Tohle je konkrétní inventura téhle instance (ne obecná rada):
| Zdroj | Co v něm je | Použitelné pro |
|---|---|---|
| session JSONL (`<config-dir>/sessions/<workspace-id>/`) | plná historie tahů včetně `tool_calls`, `reasoning_content` [11] | trajectory eval, failure clustering |
| `memory/history.jsonl` | denormalizované distilly tahů | levná klasifikace témat |
| `db/ollama_usage.sqlite` (`samples`) | **přesné per-model request counts** + % kvóty | cost/usage scorecard |
| `.nanobot/tool-results/<session>/call_*.txt` | raw tool výstupy (cap 16 000 znaků) | forenzika selhání tool callu |
| `tasks/done/`, `tasks/archive/` | frontmatter s `model:` a `duration_seconds` | **attribuce výsledku na model** |
| `results/` | reporty včetně deep-research výstupů | outcome grading |
| `reflect/findings.jsonl` | už existující store klasifikovaných vzorců chyb | failure clustering, hotový |
| `log/reflect_cron.log` | běhy nočního scriptu | provozní telemetrie |
| webui `token-usage.json` | tokeny + requesty po source (user/api/cron/dream/system) | rozpad spotřeby kvóty |
**Co v nanobotu chybí:** žádná OpenTelemetry/GenAI instrumentace — grep na `gen_ai`,
`otlp`, `opentelemetry` v `nanobot/` nic nenajde. Standard pro agentní traces přitom
existuje: spany `invoke_agent``chat``execute_tool`, atributy `gen_ai.request.model`,
`gen_ai.usage.input_tokens`/`output_tokens`, metrika `gen_ai.client.operation.duration`
[12][13]. Je to stále **pre-stable, bez 1.0** [12] — ale tvar je dobrý a je to jediná
cesta, jak dostat trajectory eval bez ad-hoc parsování JSONL. Nanobot má naštěstí
`AgentHook` s `after_iteration` a `usage` [14] — což je přesně to místo, kam OTel span
patří, aniž by se musel sáhnout do core loopu.
### 3. Co měřit: dvě známky, ne jedna
Outcome-only hodnocení **řadí modely ve špatném pořadí** [1]. Konkrétně:
- Správná odpověď po rozbitém plánu, který trefil výsledek náhodou (lucky pass).
- Špatná odpověď ze správného plánu, kterému poslední tool vrátil 503 (unlucky fail).
- Policy/konvenční porušení, které výsledek nezmění — τ-bench zavedl policy adherence
jako first-class metriku právě proto: agent, který vrátí peníze bez ověření identity,
má outcome pass a policy fail [15].
Trajektorie se skóruje po vrstvách: kvalita plánu, volba nástroje (včetně **správného
nerozhodnutí volat**), správnost argumentů, recovery po chybě, finální odpověď [1].
U nás je „správné nerozhodnutí volat" přesně to, co testuje scénář S6 v
`projects/ai/artifacts/ollama-toolcall-test.py` — a co vyřadilo `deepseek-v3` [16].
**Klíčová metrika je pass^k, ne pass@1.** τ-bench ji zavedl jako reliability measure:
podíl úloh, kde uspěje **všech** k opakování. Neklesá ke středu, ale dolů, protože
přesně odhaluje nekonzistenci [15][4]. Čísla: GPT-4o v retailu pod 50 % na pass^1, ale
pod 25 % na pass^8 [15]; model s 90% pass@1 padá na ~43 % při pass^8 a ~19 % při pass^16
(při nezávislých pokusech) [4]. Model, který získá pass@1 a ztratí pass^4, je pro provoz
regrese, i když se leaderboard pohnul nahoru [4].
### 4. Statistika: velikost vzorku a co je ještě šum
Tohle je nejvíc podceňovaná část. Konkrétní čísla z runnable receptu [17]:
- **Wilson interval**, ne Wald. Wald na 7/10 hlásí [0,42; 0,98], Wilson [0,40; 0,89] —
Wald slibuje jistotu, kterou data neunesou [17][18].
- **Clusterované SE.** Když se skóre měří na víc otázkách z jednoho tématu/ session,
naive SE podstřeluje; v příkladu vyšlo clusterované 1,45× naive. Čím větší cluster,
tím větší nafouknutí — v některých případech přes 3× [17]. U nás jsou clustery
přirozeně **session a reminder/note kategorie**.
- **Párový test (McNemar).** Vzorek 200 párových úloh detekoval +9,5 pb rozdíl na
p=0,032; nezávislý design by na totéž potřeboval **388 úloh na rameno** [17].
Párování je tedy 2× úspora vzorku — a to je přesně argument pro replay stejných úloh
na obou modelech místo porovnávání dvou náhodných řezů provozem.
- **„27 z 30" je statisticky téměř ticho** [19]. Eval sety o 50200 příkladech, které
hlásí signifikanci, ji většinou nemají [20].
Praktický důsledek pro nás: náš reálný objem je **desítky** relevantních tahů za den, ne
tisíce. To stačí na detekci hrubých rozdílů (S6 fail, CJK drift, 2× latence), ale **ne**
na rozlišení 23 pb rozdílu ve kvalitě. Cokoli jemnějšího je u nás měření šumu.
### 5. Jak to nasadit bez re-runu
Tři režimy a co který umí [21]:
| Režim | Co dostaneš | Co nedostaneš |
|---|---|---|
| **Replay ze záznamu** | chování na reálné distribuci vstupů, nulové riziko | žádný signál o uživatelském výsledku |
| **Shadow** | totéž, ale živě, paralelně s produkcí | pořád žádný user-outcome signál — nikdo jeho odpověď nevidí |
| **Canary / A/B** | skutečný outcome uživatele | riziko na řezu provozu |
Pro nanobot je **canary triviálně dostupný a to je jeho největší výhoda**: `detach
--model <preset>` pustí úlohu izolovaně na jiném presetu, cron joby mají vlastní preset,
`/model` přepíná za běhu. Assignace varianty se ale musí dělat **hashem stabilního ID
(session/chat), ne per-request náhodou** — jinak se model v rámci jedné konverzace
přepne uprostřed a test se kontaminuje crossoverem [21]. A promote/rollback se gatuje
na **deltě proti připnutému baseline s tolerancí**, ne na absolutním čísle; je to otázka
signifikance, ne verdiktu [21].
Pozor na slepou uličku: standardní canary controller (error rate, p99) na LLM regresi
**nikdy nezabliká**, protože ta nemá error code — horší model vrátí HTTP 200, v limitu, s
plynulou a sebevědomou chybnou odpovědí. Signál se musí **vyrobit** (LLM judge na 110 %
provozu) a teprve ten skóre je rollback trigger [21].
### 6. Drift: dvě různé věci se stejným jménem
Rozlišovat **input drift / output drift / judge-score drift** [8]:
- *Input drift* = uživatelé začali posílat něco, na co systém nebyl testovaný. Bývá první
signál reálného failure clusteru [8].
- *Output drift* = odpovědi změnily tvar. **Odpojený od input driftu je to nejhlasitější
signál „model se nám změnil pod rukama"** — typicky tiché přetrénování u providera [8].
U nás konkrétně měřitelné: podíl odpovědí s CJK znaky, refusal rate, tool-call rate,
platnost struktury, medián délky odpovědi, poměr thinking:response tokenů.
- *Judge-score drift* = nejblíž kvalitnímu canary, ale je downstream od stability
judge — judge se musí pinovat zvlášť [8].
**Referenční okno je verzovaný artefakt**, ne „včera" nebo „minulý týden": je to okno, proti
kterému byl aktuální model validovaný, content-hashed a svázané s releasem [8]. Bez toho
se párové srovnání rozpadá.
### 7. Pasti specifické pro tenhle případ
Tohle je jádro odpovědi — čtyři věci, které se u nás pokazí, i kdyby metodika byla jinak
správná:
1. **Harness churn je u nás dominantní, ne okrajový.** `git log` v workspace má záznam
skoro každý den (naposledy `974b37a` 2026-09-20 12:21) a mění se přitom skilly,
MEMORY.md, SOUL.md, AGENTS.md — tedy systémový prompt, instrukce i tool popisy.
Harness sensitivity je 734 pb při identických vahách [2][3]; prompt a tool popisy
samy o sobě 515 pb [3]. **Porovnávat skóre napříč týdny je proto neplatné.** Párování
musí být na úrovni úlohy, ne období.
2. **Self-eval.** Vyhodnocovací smyčka běží na stejném modelu, který hodnotí. Mitigace
jsou známé a levné [10]: cross-model judging (jiná rodina než contestant), double-swap
s filtrem konzistence (swap consistency je u judge modelů jen 70,577,3 %, tj. hrubě
každý čtvrtý verdikt se překlopí jen podle pořadí [10]), length-controlled scoring
(všechny testované LLM mají silný length bias, +17 pb nad lidskými hodnotiteli [10]).
Prakticky: hodnotit `deepseek` judge modelem z jiné rodiny (`glm`), a každou dvojici
proběhnout dvakrát s prohozeným pořadím.
3. **Kvóta je součástí měření.** Ollama Cloud má max 3 paralelní dotazy a usage tiers
(Medium u `deepseek-v4.1-flash` vs High u `glm`); 4. souběžný dotaz čeká ve frontě a
to čekání spadne do wall-clocku [16][22]. Naměřená latence z paralelního běhu je proto
nadhodnocená a musí se měřit izolovaně.
4. **Sandbox brání čtení záznamů.** Session JSONL jsou mimo workspace
(`<config-dir>/sessions/<workspace-id>/`, migrace ve v0.3.5 [11]) a `restrict_to_workspace`
mi blokuje exec na `~/.nanobot/...` — ověřeno dnes, guard to odmítl. Scripty spouštěné
cronem (jako `reflect_auto.py`) přístup mají. **Eval harness tedy musí být script pod
cronem nebo `detach`, ne pár tool callů v mém turnu.**
## Rozpory a nejistoty
- **Harness sensitivity: čísla se rozcházejí.** „734 pb" [2] vs „1020 pb" [3] vs
„1020 pb, scaffold gap přes 28 pb" [23]. Rozsah je konzistentní, přesná hodnota
závisí na benchmarku a definici scaffoldu. Pro nás je podstatné, že efekt je **větší
než typická mezera mezi modely**, ne konkrétní číslo.
- **τ-bench je zmrazený.** Oficiální board je zamrzlý na modelech z konce 2024
(Claude 3.5 Sonnet 69,2 % retail / 46,0 % airline); každé číslo z let 202526 na
„τ-bench" je vendor self-report nebo successor τ2/τ3 [15]. Konkrétní čísla tedy
nepoužívat jako srovnávací bod — použitelná je **metodika** (pass^k, policy adherence,
user simulator), ne hodnoty.
- **OTel GenAI konvence jsou pre-stable**, bez 1.0, GenAI repo nemá tagovaný release,
každý agent span má status Development [12]. Doporučení „instrumentovat proti
`gen_ai.*`" je tedy investice do pohyblivého cíle. Alternativa OpenInference existuje
paralelně a trace z jedné konvence nepoplní atributy druhé [12].
- **Nemám ověřené, že session JSONL na téhle instanci skutečně obsahují `usage` per tah.**
Session manager ukládá `tool_calls`, `reasoning_content`, `thinking_blocks` [24];
token usage jde do separátního `token-usage.json` v webui dir [25]. Per-tah token
rozpad na thinking vs response, který bych chtěl pro verbositu, může být potřeba
dopočítat nebo vzít z response objektu providera — to jsem neověřil.
- **Sierra má komerční zájem na τ-bench** [15] — metodika je dobrá, ale je to benchmark
postavený tak, aby vyhovoval jejich typu agenta. Nekopírovat slepě.
- **„LLM judge ≈ lidský hodnotitel" je slabší tvrzení, než se cituje.** Kappa se často
reportuje bez konfidenčního intervalu [26]; agregátní korelace mohou maskovat rozptyl
[27]. Judge je pro nás nástroj na hrubé filtrování, ne ground truth.
## Konkrétní návrh pro nanobot
Kdybych to stavěl, minimální funkční varianta:
1. **Scorecard per tah, ne per model.** Skript (cron) přečte nové session JSONL a pro
každý tah zapíše do `db/eval.sqlite`: preset, tool cally, tokeny in/out,
thinking:response poměr, wall-clock izolovaně, stop_reason, počet iterací.
Bez tohohle je jakákoli další úvaha dohad.
2. **Připnutá párová sada ~50 úloh**, ne jednorázové testy: remind CRUD, note lookup,
wiki search, krátký multi-step edit, deep-research. Každá úloha má deterministický
check na stavu disku plus rubrici pro trajektorii. Spouští se **na obou presetech
z téhož commitu workspace** — jinak se měří scaffold.
3. **pass^k = 4** jako primární metrika, Wilson interval a McNemar na párových výsledcích.
Clusterovat na session, ne na tah.
4. **Deterministické checky první**, agent-as-judge až na to, co deterministicky ověřit
nelze. Judge z jiné modelové rodiny, double-swap, length-controlled.
5. **Drift watchdog** jako samostatný hlídač: input drift (délka promptu, jazyk, téma) a
output drift (CJK podíl, refusal rate, tool-call rate, poměr thinking:response) proti
připnutému referenčnímu oknu, s prahy nastavenými na toleranci false positives [8].
6. **Vlastní harness fingerpint.** Hash (systémový prompt + seznam skillů + tool schéma)
při každém běhu. Když se změní, scorecard se označí jako nepárovatelný s předchozím.
Tohle je u nás ta jediná věc, bez které je zbytek měření neplatný.
Krok 1 a 6 jsou přitom levné a dají se udělat hned; kroky 24 vyžadují tu párovou sadu,
což je ta skutečná práce.
## Zdroje
[1] Trajectory-level evaluation (outcome vs trajectory, 2×2 matice) — https://www.aievals.co/learn/agentic-evals/trajectory-vs-outcome
[2] Agent Harness Benchmark Score: The Point-Swing Data (734 pb) — https://alatirok.com/agent-harness-benchmark-score/
[3] AI Agent Benchmarks: Why Harness Sensitivity Matters — https://halmob.com/blog/ai-agent-benchmarks-harness-sensitivity-guide
[4] Pass^k: the metric that catches inconsistent agents — https://www.aievals.co/learn/agentic-evals/pass-k-and-consistency
[5] A/B Testing and Shadow Deployments for Agents (eval/regression boundary) — https://www.skillveris.com/learn/agent-evaluation-observability/a-b-testing-and-shadow-deployments-for-agents
[6] Your Model ID Is Not a Lockfile: Silent Updates and Reproducibility — https://www.zustis.com/blog/model-id-not-a-lockfile.html
[7] How to Handle AI Model Version Changes in Production (2026) — https://www.aimadetools.com/blog/ai-model-version-changes-production/
[8] Drift detection for production AI (input/output/judge-score, referenční okno) — https://www.aievals.co/learn/production/drift-detection
[9] How to Catch a Silent Model Upgrade: Version Pinning, Canary Prompts — https://dreaming.press/posts/how-to-catch-a-silent-model-upgrade-hosted-endpoint-drift.html
[10] LLM Judge Biases: Position, Verbosity, Self-Preference (swap consistency 70,577,3 %, length bias +17 pb, perplexity mechanismus) — https://ai-tldr.dev/learn/evaluation-safety/llm-as-judge/llm-judge-biases/
[11] nanobot-internals.md (sessions storage, v0.3.5 migrace) — `workspace/knowledge/nanobot-internals.md`
[12] OpenTelemetry GenAI Semantic Conventions: Tracing AI Agents in Production (invoke_agent/chat/execute_tool, pre-stable bez 1.0, OpenInference paralelně) — https://veraexmachina.com/tech/opentelemetry-genai-agent-observability-production/
[13] Inside the LLM Call: GenAI Observability with OpenTelemetry — https://opentelemetry.io/blog/2026/genai-observability/
[14] nanobot `nanobot/agent/hook.py` (AgentHook, `after_iteration`, `usage`) — `tmp/nanobot`
[15] Tau-Bench 2026: Customer-Service Agent Eval, Methodology, Tiers (policy adherence, pass^k, zamrzlý board, vendor interest) — https://benchmarkingagents.com/tau-bench/
[16] projects/ai/memory.md (tool-call testy, S6 over-eager calling u deepseek-v3) a develop/knowledge.md (max 3 paralelní dotazy, usage tiers) — `workspace/`
[17] Error Bars for LLM Evals: Wilson, clustered SE, párový McNemar, power (200 párových vs 388 na rameno) — https://www.aievals.co/cookbook/adding-error-bars
[18] LLM Eval Sample Size Confidence Intervals (Wilson math, „27 z 30 je téměř ticho") — https://qaskills.sh/blog/llm-eval-sample-size-confidence-intervals
[19] How Many Eval Examples Do You Need? Sample Size for LLM Tests — https://ai-tldr.dev/learn/evaluation-safety/evaluation-basics/llm-eval-sample-size/
[20] Your LLM Eval Is Lying to You: The Statistical Power Problem — https://tianpan.co/blog/2026/04/15/statistical-power-llm-evals
[21] How to Roll Out a New LLM in Production: Shadow vs Canary vs A/B (200 bez error code, hash stabilního ID, delta vs baseline) — https://dreaming.press/posts/how-to-roll-out-a-new-llm-shadow-vs-canary-vs-ab.html
[22] ollama.com/library/deepseek-v4.1-flash/tags (Medium Usage, 1M ctx, vision+tools+thinking) — https://ollama.com/library/deepseek-v4.1-flash/tags
[23] LLM Benchmark Methodology 2026: Reading Leaderboards (contamination, harness multiplier, governance types) — https://www.digitalapplied.com/blog/llm-benchmark-methodology-2026-contamination-leaderboard-guide
[24] nanobot `nanobot/session/manager.py` (ukládané klíče zpráv) — `tmp/nanobot`
[25] nanobot `nanobot/webui/token_usage.py` (workspace-scoped token telemetrie) — `tmp/nanobot`
[26] Your LLM-as-judge eval set is too small. Here is the math (kappa bez CI) — https://medium.com/@maya.andersson/your-llm-judge-eval-set-is-too-small-here-is-the-math-da21cdde24f1
[27] Beyond correlation: The impact of human uncertainty in measuring LLM-as-Judge — https://openreview.net/forum?id=E8gYIrbP00