43 lines
10 KiB
Markdown
43 lines
10 KiB
Markdown
- 2026-09-02: Založen projekt: deník + hledání řešení pro AI témata (agenti, kódování s AI, LLM).
|
||
- 2026-09-02: Incident „gpt 5.3 se zasekl na PH/PZ/TX z mobilu": rekonstruováno — finální odpověď byla kompletní a verzovaná; problém byl agent loop (guard bloky, retry smyčky, ~6-8 min). Model = glm-5.3:cloud (žádný gpt 5.3). Kanál na kvalitu vliv nemá.
|
||
- 2026-09-02: Compaction: uživatel si vyžádal drastické zkrácení incident zápisu; detaily zahozdeny, zachovány jen závěry.
|
||
- 2026-09-08: Série měření na Solarflare X2/X4 (TCPDirect, C# knihovna). Claude Code navrhl měřicí setup, aplikace sockbench na měření, Claude spouštěl scénáře, ukládal a vyhodnocoval výsledky. Fungovalo.
|
||
Pak cíl: převést proces na ruční spouštění skriptů (PowerShell) pod vlastní kontrolou. Claude zde selhává opakovaně: skripty zbytečně složité, moc parametrů, špatně čekal na dokončení test setu, testoval zbytečné věci. Zadání v plan modu se nedaří, výsledek stále špatný — frustrace, ztracený čas místo ušetřeného.
|
||
Uživatelova diagnóza: nedokáže správně popsat zadání; buď málo informací, nebo špatný přístup. Zvažované cesty: napsat kostry skriptů sám s komentáři a nechat Claude dokodovat; lepší projektový dokument; úplně odpoutat se od současné verze a začít znovu. Hledá efektivní způsob práce.
|
||
- 2026-09-08: Upřesnění diagnózy (Solarflare/sockbench): Claude si původně napsal runbook pro sebe — pro agenta byl ok, pro člověka nepoužitelný (moc kroků, moc složitosti). Skripty nebyly úplně špatné, ale měly tunu parametrů. Jádro problému: dvě různé cílové skupiny — agent snese libovolnou složitost, člověk potřebuje mnohem menší míru komplexity. Uživatel se o tom v plan modu snažil mluvit, přiblížil se, ale komunikace nestačila.
|
||
- 2026-09-08: correction: „úplně znovu od nuly — ne" z minula bylo nedorozuměním. Uživatel tím nemyslel „znovu bez specifikace", ale nepoužít existující runbook a existující skripty jako základ — ty ho limitují a anchornují ho špatným směrem. Restart s jeho vlastní specifikací (tabulka scénářů + kostry) je v pořádku, jediné co ne: recyklace agent-runbooku.
|
||
- 2026-09-08: Destilace postupu „převod agent-nástrojů na nástroje pro člověka" uložena jako artefakt: projects/ai/artifacts/agent-to-human-tools.md. Strukturovaný markdown: proč zjednodušení agent-nástrojů nefunguje (neviditelná hranice složitosti, ukotvení existující podobou, plan mode neřeší design), princip „rozhraní navrhuje člověk, model implementuje", 4krokový postup (čistý adresář → tabulka scénář→příkaz → kostry → dokódování těl) a pravidla pro zadání (čísla místo adjektiv, omezení v kódu ne v promptu, agent-runbook nepřevádět). Po vzájemné korektní diskusi: knowledge/ odmítnut, artefakt patří do projektu ai.
|
||
- 2026-09-08: Rozbor článku „Don't Chat With Your AI. Mob With It." (Rodenas) + diskuse s Claude uložen jako artefakt: projects/ai/artifacts/file-based-agent-communication.md. Technikou je komunikace s agentem přes tagy v souborech místo chatu. Článková argumentace odmítnuta (latence ≠ GPU sloty; mob analogie obrácená; autonomní smyčka + mazání tagů = ztráta kontrolního bodu a prodloužení feedback loopu pro člověka). Použitelné jádro: anotace patří tam, kde je předmět anotace (pozice = kontext, jako TODO komentář), trvalost v diffu, tag se nemaže jen se připíše odpověď, max 1–2 tagy na kolo, explicitní spouštění místo autonomní smyčky. Otevřená otázka: jak korigovat agentovy odpovědi — kandidát varianta „vlákno jako komentáře v kódu" oproti vedlejšímu .notes.md souboru. Zájem uživatele o vyzkoušení.
|
||
- 2026-09-09: Refactoring C# třídy s Claude: iterativní review smyčka a její selhání. Postup „review v nové session, opravy taky v nové session" vede k regresím — každá další session najde další „problémy", část z nich je reverz dříve odsouhlasených rozhodnutí, ne reálná chyba. Nová session totiž nevidí historii a znovu otevírá už uzavřené otázky.
|
||
|
||
Závěr (podle kolegy, uživatel souhlasí): lepší je hybrid — **review v čisté nové session** (svěží pohled bez anchoringu na vlastní práci), ale **závěry vkládat zpět do původní session**, kde se provádějí i opravy. Původní session má kompletní historii, ví, která rozhodnutí padla a proč, a drží se jich — takže nevrací odsouhlasené změny.
|
||
|
||
Souvisí s požadavkem na „čistý refaktor": ověření, že se chování zvenku vůbec nezměnilo, má být cílem review, ne vedlejším produktem.
|
||
- 2026-09-09: Rozbor článku „LLM jako virtuální projektový tým" (Root.cz, Tonda) a jeho mapování na naše otevřená témata:
|
||
|
||
- Článkové „přenášej artefakty, ne historii konverzace" = potvrzení našeho závěru z file-based-agent-communication.md i review smyčky. Formulace: kontext = artefakt + role + zadání, nic víc.
|
||
- Naše review smyčka (čistá session na review, opravy v původní session s historií) je přesně článkový workflow; náš přídavek, který článek neřeší: kam závěry oponenta vracet — u nás původní session jako decision-history channel. Článek navíc: iterovaná oponentura (A→B→A/C→B) a různé providery pro procesní nezávislost.
|
||
- Aplikace na kód: persony s omezeným mandátem (security, API konzument, ops, výkon) místo generického „udělej review" — řeší regresní problém, že každá nová session reverzne odsouhlasená rozhodnutí; omezený mandát nedovolí otevírat usazené otázky mimo scope.
|
||
- „Z nápadu hypotéza" = naše „čísla místo adjektiv" z agent-to-human-tools.md. Stage-Gate přenositelný na testy: gates definované předem = co chybělo u Solarflare scénářů.
|
||
- Článek ospravedlňuje strukturu project skill (decision log, živý stav). Nový nápad: explicitní registr předpokladů — seznam neověřených věcí, které držíme za pravdu, s dohledatelností závislostí.
|
||
- 2026-09-10: Návod „session lifecycle" (kdy zůstat ve stejné session vs. zahájit novou) uložen jako artefakt session-lifecycle-guide.md. Klíčový test: potřebuje další krok historii rozhodnutí (stejná session) nebo svěží pohled (nová session)? Zkratky: chybová smyčka → nová session; po kompakci → radši nová session nad soubory než faded recollection. Hybrid pattern z 9.9. (review v čisté session, opravy v původní) zobecněn jako hlavní vzorec + doplněny mechaniky (anchoring, lost in the middle, kompakce je ztrátová).
|
||
- 2026-09-10: correction: Artefakt session-lifecycle-guide.md z 10.9. byl předčasný — návod jsme ještě neudělali, to teprve probereme. Smazán. Nejdřív research online zdrojů (Anthropic + další), teprve pak závěry a návod.
|
||
- 2026-09-10: Research „kdy stejná vs. nová session" — probrány online zdroje, než se udělá návod:
|
||
|
||
1. Anthropic blog „Using Claude Code: session management and 1M context" (Thariq Shihipar): hlavní pravidlo „new task = new session". Každý turn je branching point s 5 volbami: continue / rewind / clear / compact / subagent. /compact = lossy, model summarizuje, lze řídit hintem; špatný autocompact vzniká, když model neumí předpovědět směr práce — a při kompakci je model ve svém nejslabsším bodě (context rot). /clear = člověk si sám napíše, co má přežít. Subagent na chunky, kde potřebuju jen závěr.
|
||
2. Anthropic „Best practices for Claude Code" (docs): po 2 neúspěšných korekcích → /clear + lepší prompt; spec → implementace ve fresh session; review ve fresh context (Writer/Reviewer pattern); kitchen sink session jako antipattern.
|
||
3. Anthropic „Effective context engineering for AI agents": context rot napříč všemi modely, „attention budget", 3 techniky pro long-horizon: compaction (ztrácí detaily), structured note-taking (NOTES.md — perzistentní paměť mimo window), sub-agents (čistá okna, vrací jen destilát). Hybridní přístup Claude Code: CLAUDE.md dopředu, zbytek JIT.
|
||
4. Chroma „Context Rot" (research, 18 modelů): degradace nastává i na jednoduchých úlohách při konstantní složitosti, non-uniformně, s distraktory hůř; NIAH to maskuje. Zdroj termínu context rot.
|
||
5. OpenAI Codex best practices: „one chat per coherent unit of work"; „using one chat for an entire project" je v seznamu častých chyb; /fork, /compact, subagents, AGENTS.md/skills pro přenos mezi sessions — konvergentní s Anthropic.
|
||
|
||
Špatný zdroj: techbytes.app „complete engineer's guide" = AI slop (generická marketingová vata bez reálného obsahu). Lesson: sekundární „complete guide [2026]" weby ignorovat.
|
||
|
||
Shoda napříč zdroji: nová session při novém úkolu, review ve fresh context, po chybové smyčce restart s lepším promptem, přenos mezi sessions = artefakty (spec, AGENTS.md, NOTES.md), ne historie chatu. Návod teprve budeme skládat.
|
||
- 2026-09-10: Draft návodu session-lifecycle (draft, ne finál) — odpovědi na otázky uživatele:
|
||
|
||
1. Plánování vs pravidlo „2 neúspěšné korekce": signál není počet kol, ale stejná námitka podruhé. Konvergující iterace (nová rozhodnutí, staré námitky se nevrací) je zdravá — decision history je přesně to, co plánování potřebuje. Anchor loop: opakuju stejnou námitku, model kosmeticky přepracovává vlastní draft. Důvod, proč anchoring u plánování silnější než u kódu: chybí externí verifier — jediným faktem je modelův vlastní text, reviduje sám sebe, kosmetika vypadá jako pokrok. Praktika: iterovat v souboru plánu ne v chatu (náš dodatek k Anthropic „spec → fresh session implementace"); stejná námitka 2× → stop → kostru navrhuje člověk (lesson z agent-to-human-tools).
|
||
|
||
2. „Přenos = artefakty" konkretizace: 3 druhy — repo/diff (hlavní, nese celý stav implementace, nic přenášet nemusím), spec/plan soubor (při plánování), handoff brief (jen na hranici session: rozhodnutí + vyloučené cesty — to nejsou vidět v kódu). Brief píše MODEL na jednu žádost, já jen 30s review — moje práce jedna věta. Trvalé části odtékají do store, které stejně vedu (rozhodnutí → memory.md, opakovaná chyba → CLAUDE.md/AGENTS.md). Nepřenášet: historii chatu, retrospektivy, duplicity kódu.
|
||
|
||
Draft uložen: projects/ai/artifacts/session-lifecycle-draft.md. Otevřená otázka: hranice „related task" (dokumentace k hotové feature — Anthropic nechává intuici).
|